Trop coûrt po l’boton… dèl sonète

Trop coûrt po l’boton… dèl sonète

Trop coûrt po l’boton… dèl sonète

Li p’tit valèt sayîve, so l’bètchète di sès pîs, d’ariver å boton dèl sonète…

Li curé arive èt veût l’ tåvlê : « — tårdjîz, l’èfant,… dji va v’s êdî », disti ; il sorlève li gamin po qu’i  polasse tchoûkî so l’boton dèl sonète.

« Èt  asteûre,… ? » disti l’curé qui rawårdève on merci.

« — Asteûre, disti l’gamin, on pète èvôye ! »