Dji t’ veû voltî, mi p’tit Mélin

Ciste ouve ci egzistêye eto divins ds ôtès ortografeyes : Feller-Sauverdia.
Dji t’ veû voltî, mi p’tit Mélin
Schoûtez Jaques Desmet.
Dji t’ veû voltî, mi p’tit Mélin

On n’ cause pus wêre li walon dins nosse Walonîye,
Il èst tot jusse bon à-z-aurder dins lès viserîyes.
Si place d’asteûre, c’è-st-au muséye Guggenheim.

Co saquants djins què l’ djaurgonenut au Wisconsin,
One brèssîye què l’ lawetaîyenut à Mélin :
Zèls èvôye, i sèrè spèpyî adlé Guggenheim.

Nos-ârans pièrdu lès paroles da nosse mame ;
Vint’ ans ? Cinquante ? I sèrè djus,
C’èst nos racènes qu’on-z-ârè pièrdu.

Mins mi, dji nè l’ rovîyerè jamaîs,
Jusqu’à m’ dêrène blame,
Dji causerè come nosse mame.

On m’ pudrè quéquefîye por on dinosaure,
On d’méy-cougnî, one bièsse à paurt,
Auyenéye dins l’aléye da Guggenheim…
Li cia qui vos min.nerè, vos dîrè :
« C’èst tot ç’ qu’i d’mère dès Walons,
Audjoûrdu : i-gn-a pupont,

Si vos l’ voloz co ètinde causer,
Vos d’vroz nachî po-z-è trover…
Quéquefîye bin qu’à Mélin,

Vos l’ètindroz co tchanter. »
« Compurdroz co s’ tchanson,
Au raculot dès Walons ? »

I vos dîrè :

Dji t’ veû voltî, mi p’tit Mélin,
Tote mi djon.nèsse î è-st-au r’cwè,
Mi dîreûs bin ? Sés bin poqwè ?
Pace qui t’ m’as bèrcî dins tès brès !

Dji t’ veû voltî, mi p’tit Mélin,
Lûrot-i co lès sèpt solias,
Li plouve tchaîreût co à sayas,
C’è-st-adlé twè qui dj’ so-st-au mia,

Bondjoû, frérot ! Bondjoû, gamin !
Vos v’s-è sov’noz dèl maî d’ nosse man,
Vos v’s-è sov’noz do gout d’ nosse pwin,
Quand on d’mèreûve co à Mélin !

Qu’on s’assayîve à prusti l’ pausse,
À machî l’ buré èt lès guèsses,
Avou nos p’titès mwins totes crausses,
Sayant d’ aîdî à fé soperèce.

On-z-âreût dit come s’on d’djeûve mèsse,
Vos v’s-è sov’noz d’ sès doucès djèsses,
Qu’on-z-aveût co nos tayes di wèsse !
Èt qu’on vikeûve co à Mélin !

Quand on-z-aveût co nos bèlès croles,
Vos v’s-è sov’noz d’ sès doucès paroles,
Qu’èle dijeût po nos rapauji
Quand nos-èstin naujis.

Combin d’ côps avans n’ sèmé lès wadjes,
Fé dès loyins avou dès twatches,
Stinde li bouwéye su l’ rimouye do djârdin,
Quand on vikeûve co à Mélin.

Bondjoû, gamin, bondjoû, frérot !
Por mi, i m’ chone qui dj’ î so co,
Vos v’s-è sov’noz dès tch’faus d’ nosse pa
Qu’i faleûve min.ner au cwârdia ?

Nos véyin voltî lès stindéyes,
Sognî à r’laye po lès dinréyes,
Nos-ascauchin totes lès chavéyes
Quand on-z-asplaneûve tot Mélin.

Tot ç’ qui nosse pa nos-a aprins,
Tot ç’ qui nosse man nos-a aprins,
C’èst d’ travayî po l’ lèddimwin,
C’èst d’ causer à môde di djin.

Por mi, ti d’meûres todi l’ pus bia
Dji vou fé sawè qu’on tè l’ dîye
Dji sèrè r’machî à t’-y-aurzîye,
Pa d’zeû nosse man, pa d’zeû nosse pa,

Au d’ bout d’ mès rôyes, dji m’ènn’îrè avou m’ lingadje,
Dji sèrè l’ dêrin, dji wadje !…
Dji laîrè lès s’minces qui dj’ârè sèmé,
Por on’ ôte lès p’lu mèchner…

Ciste ouve cial est eplaideye so Wikisourd dizo l’ licince : Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported.